Hadí park v Nairobi

Když jedete nebo letíte na dovolenou či na cestu za zvířaty, tak vás většinou neminou nezbytné a často nechtěné pobyty v hlavním městech ať už z různých důvodů. Pokud vám pak vzniknou časové mezery v programu, tak se je snažíte nějak užitečně vyplnit...

Tak to je i v Keni, rovníkové zemi Afriky. Po návštěvě české ambasády, nákupu zásob na cestu nebo suvenýrů,  tak není příliš možností, co by jste v Nairobi, hlavním městě Keni, mohli dělat. Můžete navštívit Nairobský národní park nebo také motýlí farmu, ale obojí je na periferii města. Terarista, herpetolog nebo milovník přírody však ocení nejvíce návštěvu komplexu Národního muzea v Nairobi, který se dokonce nachází uprostřed města a pouze několik minut chůze od většiny hotelů.

       

V areálu Národního muzea najdete jak samotné muzeum, které je přístupné veřejnosti, tak i cenné faunistické a floristické sbírky z Keni. Dále v areálu najdete mírně zanedbávaný park a Hadí park. O návštěvě herpetologických sbírek muzea povyprávím někdy jindy. Vás jako většinu teraristů bude určitě zajímat hlavně Hadí park, který je ústředím keňské teraristiky.

   

Hadí park v Nairobi je i významným herpetologickým centrem. Historii herpetologie každé země většinou tvoří lidé – herpetologové. Herpetologii tvoří  v některých zemích i významné instituce, jako např. ve Velké Británii Londýnské muzeum přírodní historie (BMNH). Podobně i keňskou herpetologii tvoří slavní herpetologové – Jonathan Leakey, Duff MacKay, James Ashe, Petr Nares, Charles Pitman a Stephen Spawls. Na historii keňské herpetologie se výrazně podílejí i zdejší dvě instituce - Národní museum v Keni a právě – Hadí park v Nairobi. Nejenom, že park fungoval jako pracovní sídlo některých výše uvedených herpetologů, ale také jako vzdělávací centrum pro keňskou mládež a jako místo pro nesčetnou determinaci donesených divokých plazů.

       

Zdejší Hadí park je menší zoologickou zahradou, ve které jsou chovány hlavně jedovatí hadi. Dále jsou zde zastoupeny ostatní plazi, bezobratlí a ryby Keni a okolí. Součástí hadího parku je malá botanická zahrada, ve které jsou pěstovány orchideje a hlavně sukulentní aloe Keni. Dalším oddělením v parku je oddělení ryb. Tam najdete několik velkých a několik menších sladkovodních a mořských akvárií. Velká sladkovodní akvária jsou věnována vždy nějakému jezeru východoafrické příkopové propadliny a jsou v nich chovány hlavně zástupci cichlid.

Ačkoliv akvarista nejsem, tak musím poznamenat, že akváriím by mohla být věnována větší péče z pohledu čistoty jejich interiéru. Nicméně na „keňské poměry“ je výstava pěkná a návštěvu této části parku doporučuji.
Třetí a pro nás nejzajímavější část je tvořena již plazy. Pro chov plazů zde používají tři typy chovných nádrží. Prvním typem jsou skleněná terária zabudovaná do zdí budov parku. Pro velké hady zde mají velká terária a pro menší druhy pak skupinu menších. V těchto teráriích chovají většinu jedovatých hadů a bezobratlých. Velká terária pro jedovaté hady jsou uvnitř vybetonované, většinou s bazénkem. Jako úkryty hadům slouží dřevěné bedýnky.

   

Dalším typem nádrží jsou venkovní otevřená terária, resp. výběhy pro suchozemské želvy (r. Kinyxis, Dipsochelys, Geochelone, Malacochersus), vodní želvy, krokodýly nilské, zmije útočné (Bitis arietans), boomslangy (Dispholidus typus), varany (Varanus exanthematicus) a krajty Python sebae. Nádrže pro tyto druhy jsou otevřené a jsou vystaveny stejnému klimatu, ve kterém se nachází i město Nairobi. To leží v nadmořské výšce 1900 m n.m. Přes den je tu většinou teplota mezi 22 – 25 °C s nočním poklesem na 15 – 18 °C. Většinou je zde zataženo a často přes den prší. Klima je zde tedy spíše mírné. To, že je pro některé chované druhy nevhodné dokazují např. želvy Geochelone pardalis. Ty se zde páří, ale z vajíček se nikdy nic nelíhne (Spawls et al., 2002). Podobně i pro většinu ostatních druhů je klima spíše nevyhovující. Ve skleněných teráriích jsou používány k ohřevu žárovky, tak jak to známe z našich terárií.

     

Ve skleněných teráriích je chováno často několik druhů pohromadě. Tak např. v jednom teráriu můžeme pozorovat krajty Python natalensis spolu s Python regius nebo třeba zmije Atheris squamigera z tropického deštného pralesa s Bitis worthingtoni ze savany. Na teráriích je znát, že jsou již starší a že by potřebovala modernizaci. Interiér terárií je tvořen z přírodních materiálů a snaha byla komponovat je biotopově. Ne vždy se to povedlo. Dle mého názoru největší zajímavostí parku je centrální betonová otevřená nádrž přibližných rozměrů 4 x 4 m. Ta je zapuštěna asi 1,5 m do země. Uprostřed vyrůstají vysoké sukulenty rodu Euphorbia a dále různé keře.

Dominantou nádrže jsou člověku nebezpečně jedovaté bojgy boomslangové (Dispholidus typus). Na keřích lezou chameleoni Chamaeleo (Trioceros) hoehnelii a Ch. (T.) ellioti jako krmivo pro tyto bojgy. Dále v nádrži můžete pozorovat užovky Psammophis punctulatus, Psammophis biseriatus a Rhamphiophis rostratus. Jako krmení doplňují nádrž i Agamy obecné. Z dalších plazů zde můžete vidět želvy rodu Kinyxis a Malacochersus a kruhochvosty Gerrhosaurus major. U této nádrže, když se nahnete dostatečně dovnitř a Boomslang se vhodně natáhne k vám, tak by se mohlo stát to, co se stalo známému americkému herpetologovi K. P. Schmidtovi. Na následky uštknutí touto bojgou zemřel. Časem jim tam totiž narostla centrální euforbie s keři natolik, že vzdálenost mezi pozorovatelem a vegetací je místy kolem 1 m. 

   

Z nejzajímavějších hadů parku jsou bezesporu mamby černé Dendroaspis polylepis. Těch tu měli asi 4 jedince ve velkém asi 3,5 m dlouhém a 2 m širokém teráriu. Délka většiny mamb byla kolem 2,5-3,5 m. Průměr jejich těl byl až 10 cm. Nechápu, jak s těmito mambami zde manipulují – v omezeném prostoru a při takovém chovaném počtu. Dalším zástupcem nejnebezpečnějších hadů Afriky (rozuměj mamb) byly mamby zelené Dendroaspis angusticeps, které se vyskytují v Keni v pobřežních stálezelených lesech.

Z plivajících druhů kober zde chovají červeně zbarvené menší Naja pallida  ze suchých oblastí Keni a severní Tanzánie a 2 m dlouhé statné exempláře kober černokrkých Naja nigricollis. Zdejší kobry jsou hnědě zbarvené, typicky pro jedince z východní suché Keni. Východoafrický jedinec Kobry egyptské Naja haje je v teráriu pouze jeden. Tento druh kobry je v Keni rozšířen sporadicky a nepatří k příliš hojným druhům, spíše jen lokálně. Ačkoliv patří zatím východoafrické kobry egyptské k nominotypickému poddruhu, jejich zbarvení je odlišné od jedinců z Egypta (typová lokalita). V parku nemohou chybět jedny z  nejhojnějších keňských kober a z kober vůbec největší druh - Naja  melanoleuca. Mají zde krásné dospělé černě zbarvené jedince. V dospělosti tyto kobry mohou dorůst i přes 2,5 m.

Velké zmije rodu Bitis jsou zde zastoupeny 4 druhy – B. gabonica, B. nasicornis, B. arietans a B. worthingtoni. Posledně jmenovaný druh je keňským endemitem a patří mezi nejvzácnější hady Afriky. Chovají zde jednoho dospělého jedince spolu se zmijemi Atheris squamigera. Kurátorkou Hadího parku je Damaris Rotich, herpetoložka s hlavním zájmem na keňské obojživelníky. Jelikož jsem Damaris znal z dřívější doby ještě jako ředitelku herpetologické oddělení zdejšího muzea a moje touha po vyfocení živé B. worthingtoni byla silná, tak jsem ji poprosil, zda bych si zmiji mohl vyfotit. Díky její ochotě jsem si mohl udělat tolik chtěný snímek. Dalším vzácným zmijovitým hadem chovaným v muzeu je stromově žijící na hoře Kenya - Atheris desaixi. I tento druh je endemitem Keni. Mají zde dva dospělé jedince. Tyto zmije byly popsány poměrně nedávno (Ashe, 1963).

       

Zmije útočné (Bitis arietans) chovají ve venkovní otevřené nádrží. V roce 2003 jsem zde v září pozoroval páření. Vystavené zmije měří kolem 1,5 m a z východní Afriky jsou známy nejdelší jedinci. Z jedovatých hadů zde již chovají pak jenom zmiňované boomslangy. Když máte štěstí, tak tady můžete vidět, jak tato bojga loví svou typickou potravu – chameleony. V malých skleněných teráriích chovají pouštní hrabající keňské hroznýšky Eryx colubrinus loveridgei. V dalším teráriu pak mají mladé krajty Python natalensis a dospělou Python regius. Obrovské a kolem 4,5 m dlouhé Krajty písmenkové – Python sebae chovají ve venkovních teráriích. Robustnost těchto hadů můžete porovnat z fotografií.

V centrální betonové nádrži žijí tři druhy suchomilných ještěrkožravých hadů – Psammophis punctulatus, P. biseriatus a Rhamphiophis rostratus. Tito hadi patří v suchých biotopech severní a východní Keni k nejhojnějším užovkovitým hadům. Jako krmení jim jsou v nádrži předkládány mladé Agamy obecné – Agama agama lionotus. V poslední venkovní nádrži můžete pozorovat dospělé varany Varanus exanthematicus. Tento druh zasahuje do východní Afriky pouze v severozápadním cípu Ugandy. Jinde ve východní a jižní Africe je tento varan nahrazen příbuzným Varanus albigularis.

Vedle centrální betonové nádrže je velký otevřený výběh pro suchozemské želvy. Domov zde našly želvy Geochelone pardalis, Kinixis sp., Malacochersus tornieri a Dipsochelys dussumieri. Na tento výběh pak navazují bazénky kryté pletivem pro vodní želvy Trionyx triunguis, Pelusios sinuatus, Pelusios castanoides, Pelomedusa subrufa, a kdoby to řekl Trachemys scripta elegans. Mají zde pouze jednu kožnatku, ale zato obrovskou (délka karapaxu cca 60 cm). Druhem, který v podobném zařízení nemůže chybět je samozřejmě krokodýl nilský Crocodylus niloticus. Ten je v Keni celkem hojný ve většině jezer a velkých nevysychajících řekách. Dlužno říci, že se však vyhýbají místům, kde je více lidí a kde nejsou chránění. V parku chovají 2-3 dospělé jedince průměrné velikosti dvou metrů a odrostlé mládě.

       

Celkově nejchudším dojmem na mě působilo oddělení bezobratlých. Nacházejí se zde celkem asi 4 terária s ne moc pěkně zařízeným interiérem v nichž chovají zlatohlávky Pachnoda ephipiata, běžné keňské jedovaté sklípkany Pterinochilus sp., jedovaté štíry Parabuthus sp. (cf. granimanus, leiosoma) a velké mnohonožky, dlouhé přibližně 15 cm. Právě toto oddělení by si zasloužilo více pozornosti a péče.

Nejčastějšími návštěvami v parku jsou školní výlety zaměřené na výuku a turisté. Hadí park jsem navštívil v roce 2003 a 2005. Druhová skladba se mezi jednotlivými návštěvami příliš nezměnila, přibyly snad pouze vzácné endemické zmije. Institucí s podobným zaměřením jako Hadí park v Nairobi je v Keni ještě několik – hadí farma BIO-KEN ve Watamu severně od Mombasy a hadí park u jezera Baringo. Návštěvu Hadího parku v Nairobi vám mohu vřele doporučit, ať už se jdete jenom podívat na keňské druhy plazů, vzdělávat se, fotografovat nebo zkrátka vyplnit volnou časovou mezeru v programu před odletem domů.

Tomáš Mazuch